StarýZlín

Dům čp. 350, parcela č. 368/1

Jak píše Ak. Arch. Staša byl hostinec na Chmelnici na západní straně ulice Zarámí. Patřil řemenáři Finbingerovi. Nájemcem hostince byl Mojmír Procházka, který z hostince udělal restauraci s tanečním parkem.

Dům čp. 81, parcela č. 981

V tomto domě bydlel nájemce Chmelnice Mojmír Procházka

Dům čp. 84 na Zarámí je znám jako "Dolní mlýn"

O Dolním mlýnu čp. 84 na Zarámí se již píše kolem roku 1570. Před I. světovou válkou byl znám jako mlýn Juřičkův. Mlynář Vincent Juřiček, jinak také člen městského zastupitelstva, byl posledním mlynářem dolního mlýna.

O vánocích roku 1912 mlýn vyhořel a na jeho základech postavila fa Erikson elektrárnu pro osvětlení Zlína.

Vincent Juříček měl za manželku Žofii, dceru Jana Hradila, lékaře v Kokrách. Měli spolu 7 dětí, 5 dcer a 2 syny.

Marie byla nejstarší provdána za Josefa Linkenhelda. Bydleli na Vodní č.347 Zdena byla druhá dcera, provdána za Zaorala. Třetí byla Žofie, provdána za Josefa Kleina. Bydleli též v domě č. 347 na Vodní ulici. Čtvrtá byla Ludmila provdána za Procházku. Poslední pátá byla Pavla provdána za Nejezchleba do Brna. Synové se jmenovali Vladimír a Gothard.

Podle informace vnučky Olgy Turkové se všechny děti mlynáře Juříčka narodily ve mlýny na Zarámí č. 84. Dcera Maria se narodila v roce 1880. Z toho vyplývá, že mlynář Juříček působil ve mlýně nejméně 32 roků. Mlynář Juříček se po požáru pak nastěhoval do svého domu č. 33 na Trávníky.

Vodní náhon

Jak jsem psal ve "Vzpomínkách na Vodní ulici", tak nyní bych chtěl ještě se zmínit o tom vodním náhonu co protékal kolem našeho domu. Podařilo se mi získat kopie katastrální mapy města Zlína asi z roku 1915 až 1920. Datum nevím přesně. Ale po první světové válce došo v důsledku velkých povodní (1919) k regulaci řeky Dřevnice. Tato se uskutečnila v letech 1922-1925. V mapě je již naznačena plánovaná nová trasa koryta řeky Dřevnice.

Z materiálu MJVM se dovídáme, že mlynáři patřili k majetným obyvatelům Zlína. V 16. století byly ve městě čtyři mlýny. Horní mlýn - vodní, stával mezi dnešní ulicí Hornomlýnskou a nábřežím Dr. E. Beneše. Zmínka o něm je již z roku 1557 a zbourán byl až počátekem 30. let 20. století. Dolní mlýn také vodní, stával na Zarámí. První zmínka o něm je z roku 1570. Stál a mlel až do roku 1912, kdy vyhořel.

Ve Zlíně se z historického hlediska mluví o dvou mlýnech na vodní pohon. Jednomu se říkalo "Horní mlýn" a tomu druhého "Dolní mlýn". Jak je z přilžené situace patrno, byl pro oba dva mlýny vybudován vodní náhon. Začátek náhonu začínal u jezu v Přílukách a končil u Čepkovského mostu.

"Horní mlýn" se nacházel v místě dnešní Hornomlýnské ulice, kde se říká u Náhonu. "Dolní mlýn" byl na druhém konci města v místě, kde se stýkala ulice Vodní s ulicí Zarámí.

Na ty mlýny si nepamatuji, ale na ten vodní náhon co vedl kolem našeho domu si velmi dobře pamatuji. Vzpomínám si, že tam byly malé rybky a dokonce strýc tam chytil i raka.

Co se týče mlýnů je zajímavé to, že držitelem "Horního mlýna" byl v roce 1674-1681 Pavel Klátil.

Náhon se zrušil jak se začal stavět "podjezd" pod železnicí na Dlouhé ulici asi v roce 1934-1936. To odpovídá stavbě našeho nového domu v roce 1936 na Vodní. V tu dobu tam již byl náhon zasypán i když v mapě byl ještě zakreslen.

V roce 1912 vyhořel Dolní mlýn a na jeho místě postavila firma Ericson elektrárnu pro osvětlení Zlína. Tato elektrárna zřejmě pracovala asi do té dob než fy Baťa postavila novou elektrárnu za vlakovým nádražím.

Dům čp. 85, parcela č. 370

V roce 1935 v domě bydel Vojtěch Majc, který byl obuvníkem. Tento dům byl postaven na rohu Vodní ulice a Zarámí, hned vedle "Dolního mlýna". Dům byl v roce 935 vykoupen a zbořen. Majcovi nabídli parcelu na Školní ulici, kde si za odstupné postavil nový dům i s původním číslem č. 85. Dům byl jednopatrový, v přízemí byla ševcovská dílna, v patře se bydlelo. Po smrti rodičů syn Vojtěch dům nadstavil ještě o jedno patro. V prvním patře bydlel syn Svatopluk a v druhém syn Vojtěch. Dnes je místo dílny v přízemí "Majcova cukrárna".

Dům čp. 86, parcela č. 220

V roce 1820 v domě bydlel Jan Šťasta

V tomto domě bydlel v nájmu František Fišer. Dům byl ve vlastnictví paní Pláškové. F. Fišer provozoval písmomalířství.

Dům čp. 87, parcela č. 219

V roce 1820 v domě bydlel Ignác Malota

V tomto domě bydleli Sikovi. Při osvobození, v květnu 1945, byl jeden ze synů RA nešťastně zastřelen.

Dům čp. 469, parcela č. 216

V domě bydleli Kašpárkovi.

Dům čp. 88, parcela č. 214

V roce 1820 v domě bydel Ignác Malota

Pak dům patřil manželům Machalickým. Byli bezdětní a tak adoptovali Antnii Machovou. Ta podědila jejich dům a provdala se za Josefa Šarmana. Pro stavbu Průmyslových staveb se dům č. 88 zboural až po dům čp. 86. Fišerovi a Šarmanovi se přestěhovali do ulice Dr. Kolaříka č. 3201 po primáři MUDr. Královi.

Dům čp. 89, parcela č. 213

V roce 1820 v domě bydlel Mikuláš Janečka

V tomto domě bydleli Vitáskovi.

Dům čp. 90, parcela č. 212

V roce 1820 v domě bydlel Jan Břešťák

V domě bydleli Vlčkovi. Byli to rodiče dcery, kterou si vzal pan Bednařík za manželku. Zboural starý domek n a parcela 203 a postavil tam nový dům s číslem 1467.

Dům čp. 91, parcela č. 210-211

V tomto domě bydleli Hekelovi.

Dům čp. 470, parcela č. 209

V domě bydlel Karel Malinka, byl kovářem. Jeho otec se jmenoval Václav a matka Josefa byla rozená Gajdůškova. S manželkou Ludmilou rozenou Fabiánovou měli 3 děti: Jaroslava narozeného 3.4.1919, Ludmilu narozenou 3.11.1922, Karla narozeného 7.5.1925

Za domem paní Tlustákové na Vodní ulici měl pan Karel Malinka postavenou kovárnu. Kovárna již byla moderně vybavená. Oba synové pracovali v otcově kovárně.

Dům čp. 444, parcela č. 208

Dnes v domě bydlí Ing. Jaromír Čech, nar. 17.8.1930 s manželkou Jaroslavou Kovaříkovou, nar. 19.2.1939. Otec Bohumil Čech, nar. 31.5.1902 zemřel 8.1.1972 s manželkou Kuchařovu Annou, nar. 1.9.1904 zemřela 15.2.1979 koupili starý dům, který zbořil a postavil nový dům v roce 139. V domě na Zarámí provozoval živnost zámečnickou.

Dům čp. 530, parcela č. 206

V domě bydleli Bečákovi

Dům čp. 92, parcela č. 207

V roce 1820 v domě bydlel Dominik Vojtášek

V domě bydleli Bečákovi

Dům čp. 93, parcela č. 205

V roce 1820 v domě bydlel Jan Krajča

V domě bydel Ignát Malota, narozený v roce 1842. Byl bednářem. Jeho bratr František, nar. 5.1.1854 byl též bednářem ale na Dlouhé ulici v domě čp. 122, to je v domě u Pelčáka. Asi jeho syn, též

Ignát Malota, nar. 31. 12. 1884 byl barevník.

O tomto domě nebyly zjištěny žádné foto.

Dům čp. 471, parcela č. 203/3

Tuto parcelu vlastnil pan Bednařík.

Dům čp. 1467, parcela č. 203/2

Dům patřil rodině Bednaříkové. Rodina byla ve Zlíně velmi zámožná a vlastnila poměrně hodně pozemků.

Dům na rohu Zarámí a Dlouhé ulice byl toho příkladem. Je to vidět na katastrální mapě. Jak je patrno za situace byl původní rohový dům s číslem 94 postaven na parcela 203. Pak byla parcela rozdělena na 3 díly - č. 203/1, č. 203/2 a č. 203/3.

Na parcela č. 203/2 byl postaven nový dům manželů Bednaříkových s číslem 1467 a na parcele č. 203ú1 původní č. 94. Tuto parcelu prodal pan Bednařík Dr. Krauzovi veterináři z Prahy. Zbývající parcela č. 203/3 zůstala volná.

Později byl obchod s textilem obchodníka pana Ryšavého a holičství.

Roh Zarámí - Dlouhá