Starý
Zlín
partner nadace
hlavní partner
Zlín
partner nadace
hlavní partner
prim. MUDr. Jiří Bakala
Historie BN, vzhledem ke svému krátkému rozvoji, je naprosto specifická a musí být chápána v souvislosti s rozvojem Baťových závodů. Vznikla v době zcela neopakovatelné, která se velmi podílela na formování a tvarování jednotlivých oddělení BN.
Na konci 19. století byl Zlín malé město.
V roce 1894 měl 2 365 obyvatel.
V témže roce byl ve Zlíně založen obuvnický závod, který pod vedením Tomáše Bati (1876 – 1932) za krátkou dobu přispěl k velké proměně města. Tomáš Baťa dokázal svou houževnatostí a organizačními schopnostmi rozšiřovat podnik a zvyšovat výrobu a navíc být obratným obchodníkem a získávat nové zákazníky.
V roce 1905 se vypravil za moře, do USA.
Vrátil se obohacen zkušenostmi, které daly nový směr jeho podnikatelských aktivitám. Upevňoval jednoznačné zásady racionalizace, efektivnosti, produktivity, standardizace, automatizace. Vysoce si cenil hodnotu lidské práce. V Baťových závodech neúnavně podněcovali motivaci a výkonnost soutěživostí zaměstnanců, kteří byli velmi dobře placeni a měli podíl na dosaženém zisku.
Zlín patřil k městům s největším růstem počtu obyvatel na počátku 20.století.
Počet zlínských obyvatel se od roku 1923 do roku 1938 zosminásobil z 5 825 na 43 400.
Tento úvod jen dokazuje to, že historie BN je těsně spjata s děním, které bylo podřízeno chodu Baťových závodů.
Ve Zlíně do roku 1927 pracovali jen čtyři praktičtí lékaři.
Jedním z nich byl MUDr. J.Gerbec, který se stal osobním lékařem Tomáše Bati a později zdravotním radou. Dále bych si dovolil jmenovat MUDr. V. Krále, bývalého legionáře, o kterém jen malý okruh jeho známých věděl, že v Rusku léčil Rasputina.
Prvním podnětem ke vzniku BN byl Baťův dar, který věnovacím dopisem věnoval 1.máje 1 000 000 Kč na výstavbu Baťovy nemocnice:
Vzpomínám raněných hrdinů naší práce a věnuji Kč 1.000.000 – ku založení nemocnice, která by hájila zdraví nás všech.
V roce 1926 byl uveřejněn v „Časopise lékařů českých“ inzerát na místo vedoucího lékaře – primáře oddělení nemocnice sloužící pro město se 20 000 obyvatel, kterým se stal MUDr.Bohuslav Albert (1890 – 1952).
MUDr. Bohuslav Albert pocházel ze známé rodiny Albertů.
Jeho strýc Eduard Albert byl profesorem chirurgie na vídeňské univerzitě, kde vedl jednu z chirurgických klinik a spolupracoval s profesorem Billrothem, který vedl druhou chirurgickou kliniku. MUDr. Eduard Albert byl osobním lékařem Františka Josefa I.
MUDr. B. Albert byl propagátorem nemocničního rozmachu v první polovině minulého století. Nabyl několik zajímavých zkušeností na frontě. Jedna byla z první Balkánské války v roce 1912, další z 1.světové války 1914-1918. V roce 1912 působil MUDr. Albert jako asistent profesora Jedličky na frontě na straně srbské a za 1.světové války působil na straně rakouské. Zde si poprvé uvědomil, jak důležitá je organizace a racionalizace práce. Na srbské frontě pod vedením profesora MUDr. Jedličky vše dokonale fungovalo. V přímém kontrastu s tím pak byl zážitek z rakousko-uherské fronty, kde nadbytečný byrokratismus (následek organizace rakouských vojenských zdravotních úřadů) vedly k chaosu a nedokonalosti. Uvědomil si, že základem dobré práce ve zdravotnictví je dokonalá organizace a řízení práce. Po 1. světové válce působil jako ředitel nemocnice v Mukačevu, kde v neuvěřitelných podmínkách vybudoval dokonale fungující nemocnici, kde v roce 1922 byl uspořádán Sociálně-lékařský sjezd. Možná to byly důvody k tomu, že byl osloven Tomášem Baťou a 1.3.1927 nastoupil bezplatnou dovolenou a přijal nabídku plánovat, postavit a řídit Baťovu nemocnici ve Zlíně. Během následujících 18 let se o ni staral jako ředitel a primář a věnoval se vybudování vzorné nemocnice.
ředitel MUDr.B.Albert, uprostřed MUDr.F.Račanský, vpravo T.Baťa – 1.máj 1928
Při psaní následujících řádků si dovolím malou odbočku :
Měl jsem štěstí, že jsem se seznámil s paní Marií Albertovou, manželkou prvního ředitele BN MUDr.B.Alberta, která mi poslala kompletní archiv svého muže.
Při jeho studiu jsem hluboce smekl před těmi lidmi, protože byli systematičtí, pracovali s vizí 3-5 let dopředu. Domnívám se, že současné zdravotnictví by se od nich mohlo lecčemu přiučit.
Ředitel MUDr. B.Albert ve spolupráci se stavebním oddělením Baťových závodů, architektem Františkem Lydia Gahurou, navrhli plán nemocnice.
František Lydia Gahura byl jedním z architektů, kteří se podíleli na funkcionalistickém stylu celého Zlína. Patřili mezi ně architekti J. Kotěra, V. Karfík, M. Lorenc a není bez zajímavosti, že zde dvakrát působil i Le Corbusier.
Sama nemocnice byla postavena tak jako celý Zlín – kombinací červených cihel a světle šedého betonu, zasazená do zeleně s velkými parkovými plochami.
Architektu F. L. Gahurovi se spolu s MUDr. Albertem podařilo vytvořit pozoruhodný celek, a to nejen po stránce vnější. Do dokonalosti byly dotaženy všechny interiéry a malé detaily, které splňovaly tehdejší požadavky hygienické a tehdejší požadavky na organizaci práce.
Albert byl v prosazování svých vizí, ideí a moderních myšlenek velmi zásadový. Několikrát dovedl ostře proti Tomáši Baťovi prosadit a zdůvodnit své myšlenky. Albertův postoj krásně vystihuje článek z časopisu „Zlín“ z roku 1933 :
Jistý vyhlášený lékař zlínské Baťovy nemocnice, MUDr. B. Albert, dostával dva měsíce plat před jejím postavení, aniž by jinak pro závod pracoval. Když pak ani třetí měsíc se stavbou nemocnice započato nebylo, přišel za šéfem a povídá:
Buď se bude stavět, anebo bych musel od vás odejít.
Vždyť dostáváte stejný plat, jako by nemocnice byla v chodu,
namítl šéf.
Plat pro mne nemá ceny, když při tom zahálím, potřebuji být stále ve cviku, potřebuji léčit, operovat, studovat nové případy onemocnění a nové způsoby léčení v praxi.
Svou architektonickou a organizační strukturou byla BN naprosto jiným léčebným ústavem, než byly v tehdejší republice známy.
Byla zřízena ze soukromého kapitálu, který měl vlastní správu, sloužil především firmě Baťa a jejím zaměstnancům a rozvíjejícímu se průmyslovému oddělení. Baťova nemocnice byla vždy akciovou společností. Vedení BN při organizaci a provozu uplatnilo v podstatě praxi Západu - s určitými úpravami, zejména s odlišnými poměry veřejného sociálního pojištění převzalo zásady práce nemocničního ústavu podle profesora Hartwela z Rochesteru, z pověstné Mayo Clinic.
Dne 9.4.1927 byly předloženy Stanovy BN a koncem roku 1927 byla BN vybudována.
První přijatý pacient je doložen dne 21.11.1927.
Správu a financování vykonával Baťův Podpůrný Fond.
plány BN z r.1927
vstupní budova BN z r.1927
Baťův Podpůrný fond byl geniální způsobem, jak zajistit, aby část zisků nemusela být odvedena do státního rozpočtu, ale aby prostředky zůstaly v regionu, kde vznikly a aby byly smysluplně využity. Předsedou Podpůrného Fondu se stal MUDr. B.Albert. Zajímavý byl vícesložkový stupeň financování nemocnice, a to jednak :
Je zajímavé, že k myšlence Baťova podpůrného fondu se nyní vrací EU, což se objevuje ve společenské odpovědnosti firem –„Corporate Social Resposibility“ ( CSR ), což je v podstatě Baťův podpůrný fond.
bývalé Hoškovské letiště naproti BN
(autor webu by si neodpustil nezveřejnit půvabnou nadsázku, kterou p.primář Bakala dává k dobru na přednáškách, obzvláště pro zahraniční kolegy - nežli v souvislosti s touto fotografií uvede věci na pravou míru, nikdo se nepozastaví nad replikou, že BN měla první fungující leteckou záchrannou službu na světě... :o) )
Po svém dokončení byla BN svými zařízením a organizačními výsledky pokládána za jednu z nejlepších nemocnic nejen v ČSR, ale i ve střední Evropě.
Dá se říci, že MUDr.B. Albert předběhl dobu - jezdil na kongresy po Evropě a zejména po Spojených státech.
Muselo být pro něj velkým zadostiučiněním, když zde teoreticky slyšel přednášet to, co vlastně on v praxi již uskutečňoval.
Už při prvním jednání Alberta s Baťou o postavení nemocnice Baťových závodů obsahoval program "Zjišťování možností", aby práce v nemocnici byla včleněna do celé soustavy zdravotnických zařízení. Ředitel MUDr. B.Albert to jednoduše vystihl ve svém grafu z roku 1932, který je z dnešního pohledu obrazem dokonalého toku financí ve zlínském zdravotnictví.
graf MUDr. B.Alberta z roku 1932 - systém organizace zdravotní péče u firmy Baťa, ze kterého je patrno, že centrem veškerého dění musí být pacient
V roce 1938 byly postaveny Domovy pro přestárlé ( dnešní LDN ), v roce 1940 nová porodnice.
Práci poradny řídí příslušní odborní lékaři, dozorem je pověřen prim. Dr. V. Pejše.
Správní administrativní oddělení V. Kupec
Baťova nemocnice byla postavena na okraji města tak, aby byla v klidné zóně.
BN postavená na tehdejším kraji města (fotografie z r.1928)
Konzultantem při stavbě BN byl po stránce medicínské profesor MUDr. V. Kabelík, profesor MUDr. Lukeš, po stránce hygienické profesor MUDr. A. Roček, konzultantem byl profesor MUDr. A. Jirásek.
Zajímavou věcí, která vznikla v Baťových závodech v roce 1939, byla zdravotnická matrika, takže každý, kdo prošel Baťovými závody, měl svoji zdravotnickou dokumentaci. Velmi důležité byly i preventivní poradny, které svým způsobem předběhly dobu.
Ochranná péče byla soustředěná a organizovaná ve zdravotnické matrice v příslušných poradnách. Přednostové a jejich nástupci odborných oddělení BN se aktivně účastnili léčebné péče o ambulantní pacienty. Tady chci jen upozornit, že je s podivem, jak moderně (a dá se říci, zcela splňující dnešní znalosti o medicíně) byla organizována péče, zejména péče preventivní.
V roce 1935 uveřejnil docent MUDr. V.Tolar v "Časopise lékařů českých" článek o své cestě do USA. Napsal v něm, že americké pojišťovny mají spočítáno, že dolar vložený do prevence se vrátí dvěma dolary ušetřenými na výplatě pojistného.
Vzhledem k tomu, že nemocnice byla budována pro spádovou oblast 20 000 obyvatel, začal v roce 1935 vznikat návrh na postavení Baťova domu zdraví s 525 lůžky a 11 patry.
Na tomto návrhu se podílel pražský architekt ing. V. Uklein ve spolupráci s oddělením lékařů BN ( MUDr.Albert ) a zlínských stavitelů ( F. L. Gahura ), jakož i konzultanti z ciziny. Návrh stavby byl plánován na jihozápadě Náměstí práce mezi Březnickou ulicí a Podlesím, avšak nebyl do konce 2. světové války realizován.
maketa Domu zdraví
Po 2.světové válce došlo ke znárodnění firmy Baťa. Protože jméno Baťa bylo spojeno s městem Zlín, komunistický režim se snažil obě jména vymazat, takže firma Baťa byla přejmenována na SVIT a Zlín později na Gottwaldov. V roce 1945 byla Baťova nemocnice přejmenována na Zemskou nemocnici.
Vznikala zde nová oddělení:
Do roku 1960 působila jako Krajská nemocnice, pak došlo k určitému útlumu a stala se nemocnicí okresní.
Ve druhé polovině minulého století došlo k dobudování BN a k vytvoření nové, moderní a velké nemocnice s novými odděleními gynekologicko-porodnickým, interním, odděleními chirurgickými, očním a součástmi komplementu a LDN. Od 1.1.2006 je Krajská nemocnice T.Bati akciovou společností.
Lze si jen přát, aby trend, který Baťova nemocnice započala v roce 1927, si udržela i v následujících letech a v celém zdravotnictví bylo uplatňováno heslo z grafu MUDr. B.Alberta z roku 1932:
mudr. Jiří Bakala
© Starý Zlín 2007-2019
tvorba www, firemní a svatební videa
SKILL production
Jsou tyto stránky responsivní?
Veškerý obrazový materiál na www.staryzlin.cz je opatřen ochranným vodoznakem, obsah těchto webových stránek je chráněn vlastním autorským právem nebo autorským právem jiných stran. Kopírování, rozšiřování, pronájem, vytěžování nebo jakékoli zužitkování obsahu je bez souhlasu autorů zakázáno, neoprávněné užití jakéhokoli obsahu je postižitelné v občanskoprávním i trestním řízení.
