zlínské ulice

Ing.Jaroslav Klepal : Zlínské ulice - úvod

Dovoluji si citovat z článku Dr. L. Hosáka v novinách "Zlín" z roku 1939 :

Není málo těch, kteří sbírají zprávy o svém rodě, chtíce poznati jména svých předků, jejich osudy, zápasy a snažení. Jejich zájem je nejen ušlechtilý, nýbrž i užitečný. Vede k tvoření důsledné rodové tradice, cti i sebevědomí, zavazuje k práci, neboť znalost dějin rodu nás přesvědčuje, že jednotlivec jest pouze článkem v řetězu generací, který musí vybudovati svým dětem a vnukům lepší životní podmínky. V dobách vážných obrací se mysl člověka vždy k minulosti. Tak i nyní vzpomíná každý z nás na světlé a stinné podrobnosti svého života, vzpomínáme vyprávění svých otců a dědů. Nelze se diviti, klade-li si mnohý otázku, jaký podíl měl můj rod v dějinách národa.

Zlín 1846

Kdo bude prohlížet tento materiál o " Starém Zlíně", tak si musí uvědomit, že jsem se k této činnosti rozhodl na základě předcházejícího zpracovávaním rodokmenu mé rodiny. Moji prarodiče z maminčiny strany byli rodilí "Zlíňáci". Dědeček Štěpán byl též autorem několika příběhů ze "Starozlínských pověstí", které publikoval Karel Pekárek. Je jen škoda, že jsem tuto činnost a zpracovávání historických údajů začal v pozdější době, kdy již pamětníci "Starého Zlína" nežijí. A tak zjišťování informací je velmi obtížné a někdy to vůbec nelze. O "Starém Zlíně" již bylo publikováno poměrně dosti článků a knih. Autory byli hlavně Ing.Arch. E. Staša, Jindřich František Bobák, Zdeněk Pokluda, Karel Stloukal a pak archiv na Klečůvce a Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Zlín stará katastrální mapa

Jak jsem již uvedl, rodiče moji maminky jsou zlínskými starousedlíky a jejich rody sahají až do 17. století. To mě v poslední době vedlo k tomu, že jsem se začal zajímat o místa, kde moji předci bydleli a jak se jejich rodiny stěhovaly. Impulsem pro to bylo bourání domů Vodní ulice, kde jsem se narodil a na kterou mám nezapomenutelné vzpomínky.

V říjnu 2004 jsem zpracoval pro svou rodinu "Vzpomínky na Vodní ulici". Po učitém čase jsem zjistil, že by bylo žádoucí tento materiál trochu zrevidovat a doplnit. Na základě tohoto poznání jsem se začal trochu hlouběji o jednotlivé domy zajímat a to nejen v ulici Vodní, ale také v ulicích okolních, které vlastně "Starý Zlín" tvořily. Tak vznikl projekt "Zlínské ulice".

Jmenuji se Jaroslav Klepal a bydlím ve Zlíně. Již delší dobu se věnuji zpracovávaním rodokmenu moji rodiny a svých předků. V poslední době jsem se začal zajímat též a zpracovávat informace o místech, kde moji předci bydleli a jak se rodiny přemisťovaly. Impulzem pro to bylo bourání domů v ulici Vodní, kde jsem se narodil a kde jsem prožil své dětství.

Výchozím materiálem byla fotografie Zlína z roku 1846, kterou namaloval pan Zedník. Na této fotografii jsou vidět ty hlavní ulice Zlína, jak o nich píše i Arch.E. Staša. Druhým byl situační plán, který úplně navazoval na fotografii. Tato situace dosti podrobně udávala polohy zlínských ulic a polohu jednotlivých domů v uvažovaném roce 1846, jak je to nakresleno na fotografii.

Především jsem se zaměřil na to, jak to bylo se zástavbou jednotlivých domů, jejich evidenčních čísel a také hlavně podle parcelních čísel. Základem pro vlastní zpracování byly moje zkušenosti ve "Vzpomínkách na Vodní ulici." Dalším důležitým materiálem pro zpracování byly mapy, katastrální plány a fotografie. Chtěl bych též připomenout, že zpracování tohoto dílka nebude míti plynulé souvislosti časových sledů, ale že se bude jednat o poznatky formou glosů.

Je jasné, že některé pasáže budou podrobnější a obsáhlejší a některé budou jen informační. To záleží na získaných informacích a materiálech. Mojí snahou bylo, aby si každý čtenář mohl udělat představu jak to vypadalo v tom "Starém Zlíně".

Ke zlepšení orientace ve městě přispělo očíslování domů v r. 1771 podle patentu Marie Terezie (19.7.1770). S tím souviselo též pojmenování zlínských ulic.

Byly to ulice :

V průběhu dalších let se názvy měnily. V roce 1887 se ulice Oltéře se změnila na ulici Vodní, ulice Žebračky na Kovářskou, ulici na Žebračce se říkalo vedle radničního hostince, kde býval chudobinec v č.p. 451, který byl zrušen.

V roce 1925 se ulice Kovářská přejmenovala na Bartošovou, ulice Hlavní na ulici Rašínovu, ulice Mlýnská na ulici Mikuláše Kašpárka, ulice Pivovarská na ulici Soudní, to vyplynulo z toho, že původní pivovar byl přestavěn na okresní soud. Vznikla také nová ulice Nádražní vybouráním části Trávníku při postavení železniční trati Otrokovice-Zlín-Vizovice v roce 1898-1899 a postavení nádražní budovy. V roce 1924 rozhodla městká rada o pojmenování všech 44 existujících ulicích města. K stávajícím 9 ulicím Dlouhá, Zarámí, Čepkov, Nadkostelí, Na rumech, Pivovarská, Zahradní, Kvítková, Vodní bylo nově stanoveno 35 názvů nových ulic. K dalšímu pojmenování některých ulic došlo ve Zlíně v roce 1934, kdy byla vybudována nová ulice - třída Tomáše Bati. Tato se stala hlavní městkou komunikační tepnou města Zlína.

Začátek číslování vycházel z hlavní budovy a to byla zámecká budova. Pak zřejmě pracovníci radnice postupovali analogicky kolem blízkých budov k náměstí. Číslování pak pokračovalo od náměstí k jednotlivým ulicím. Přiložené situační plány katastrálních map, parcelních a evidenčních čísel domů to dokazují. Podle archivních záznamů bylo ve Zlíně kolem roku 1820 asi 370 domů. Některé tyto domy byly již postaveny dříve, než nastala jejich číselná evidence. Dále jsem v archivu města Zlína na Klečůvce zjistil, že v roce 1940 napsal ve Zlínských novinách Dr.Ladislav Hosák článek " Starozlínské rody" ve kterém uvádí jména obyvatel domů postavených ve Zlíně v roce 1780 až 1820 a jejich evidenční čísla.

Vodní ulice

© Starý Zlín | všechna práva vyhrazena | www, svatební video Praha SKILL production Zlín | stará Praha | XHTML 1.0 valid | CSS 2.1 valid | RSS valid
generální partner ZELENKA Czech Republic s.r.o. | oficiální partner statutární město Zlín