Pivnice U Máců

za příspěvky poděkování Simoně Charvátové a Romanovi Nesrstovi

Historie Pivnice U Máců ve Zlíně

Zlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U MácůZlín - historie pivnice U Máců

Pivnice U Máců sloužila původně ke skladování piva přerovského pivovaru Zubr.

Roku 1927 začala zadní budova jako sklad a velkoobchod přerovského piva s garážemi a ubytováním pro řidiče.

Roku 1931 byly prostory přestaveny a zřídila se besední místnost (hospoda)a kuželna s letní zahrádkou a čepovalo se přerovské pivo. Nynější Pivnice U Máců.

V roce 1932 byla dostavena přední budova, v které vznikla nová Pivnice (nyní Pivnice Saloon), kde se čepovalo taktéž přerovské pivo. Tento podnik navštěvovali významní lidé Zlína, zde měl své čestné místo i se svým půllitrem architekt Josef Winkler, který celý areál navrhl.

Po znárodnění tento areál provozovaly Restaurace a jídelny Gottwaldov.

Roku 1987 došlo k rekonstrukci staré Mácovy zahrádky.

Pivnice U Máců patří mezi nejstarší zlínské pivnice. Zároveň patří mezi pivnice, které jsou stále věrné a čepují nejdéle přerovské pivo na Zlínsku.

V roce 2005 začala generální rekonstrukce přední zahrádky a hospody a rozšíření o zadní zahrádku a pizzerii se dokončilo v roce 2006. Od roku 2006 tedy funguje zrekonstruovaná Pivnice U Máců a jako její součást Pizzerie Saloon.

Od roku 2006 se nabídka piv rozšířila o Gambrinus 10° a Plzeň 12°. Tzn. že jsme čepovali: Zubr 10°, Zubr 11°, Zubr 12°, Zubr tmavé, Gambrinus 10°, Plzeň 12° a nealkoholické pivo Radegast Birell.

Pizzerii zde v roce 2006 zaváděli přímo Italové a rodilý specialista zde dodnes přes léto osobně jídlo připravuje. I v zimní sezoně má však Saloon co nabídnout, protože pizzu připravuje český pizzerista, který několik let připravoval pizzu v Itálii.

Z důvodu rozšiřování kapacity zahrádek (přední zahrádka, zadní zahrádka) jsme byli nuceni zmenšit škálu čepovaných piv, aby hosté dlouho nečekali. Proto od roku 2009 čepujeme Zubr 11°, Gambrinus 10°, Plzeň 12° a Radegast Birell. Všechny další piva však máme stále v nabídce lahvových piv. Mezi nimi i Zubr free.

V roce 2010 jsme zavedli nový způsob obsluhy a přijímání objednávek.

Rekonstrukce Pivnice U Máců ve Zlíně 2005

rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005rekonstrukce pivnice U Máců 2005

Jak se vyrábí pivo

Základními surovinami pro výrobu piva českého typu jsou pitná voda, ječný slad plzeňského typu a chmel.

Přestože je chmelových výrobků v současné době na evropském i světovém trhu velké množství, je český aromatický chmel nenahraditelnou součástí harmonické hořkosti českého typu piva.

Při výrobě piva lze použít i různých surogátů tzn. částečných náhražek sladu. V Čechách se tradičně používá pouze cukr, od něhož se v současné době z ekonomických důvodů upouští a přechází se na celosladové várky.

Výroba piva začíná na varně, kde se rozemletý slad mísí s vodou ve varních nádobách a vlivem teplotních pochodů jsou ze sladu do roztoku uvolňovány zkvasitelné cukry. Tomuto procesu se říká rmutování.

Poté je celé dílo přečerpáno na scezovací káď, kde jsou ze vzniklého roztoku odděleny pevné částice sladového šrotu (mláto). Čirý roztok zvaný sladina je povařen 90-120 min. s chmelem na mladinové pánvi. Po ukončení chmelovaru získáme základní roztok pro výrobu piva, který se jmenuje mladina.

Horká mladina je zchlazena deskovým chladičem na zákvasnou teplotu a poté zakvašena pivovarskými kvasnicemi. Hlavní kvašení probíhá při tradični klasické technologii v otevřených kvasných kádích, které jsou vybaveny chlazením pro regulaci teploty během kvašení. Celková doba hlavního kvašení je 7 – 10 dní.

Po prokvašení mladiny na požadovaný stupeň, je mladé pivo zchlazeno a sesudováno do ležáckého sklepa kde zraje v uzavřených ležáckých tancích 35 – 55 dní podle druhu piva. Během zrání se z piva vysráží kalící částice, pivo se nasytí oxidem uhličitým a proběhnou důležité pochody ovlivňující výsledný senzorický charakter piva.

Po ukončení zrání je pivo před stáčením filtrováno, příp. stabilizováno (u piva s delší trvanlivostí), pasterováno a poté stáčeno do obalů (lahve, KEG sudy, plechovky).

nahoru

© Starý Zlín | všechna práva vyhrazena | www, svatební video Praha SKILL production Zlín | stará Praha | XHTML 1.0 valid | CSS 2.1 valid | RSS valid
generální partner ZELENKA Czech Republic s.r.o. | oficiální partner statutární město Zlín