Baťova škola práce

Baťova škola práceBaťova škola práceBaťova škola práceBaťova škola práceBaťova škola práceBaťova škola práceBaťova škola práceBaťova škola práceBaťova škola práceBaťova škola práce

Vznik, smysl a úspěchy Baťovy školy práce

ing Svatopluk Jabůrek

Svatopluk JabůrekV životě každé společnosti jsou dny, které se trvale zapíší do její historie a takovým dnem byl před osmdesáti lety i začátek existence Baťovy školy práce. Když v roce 1922 snížila firma Baťa ceny obuvi o 50 %, byl to začátek oživení celé české ekonomiky. Zvýšená poptávka po levné obuvi vyžadovala rozšířit kapacity obuvnické výroby – to znamenalo postavit budovy, koupit nové stroje, zajistit potřebné suroviny – textil, kůže, stavební materiál, ale také získat nové pracovníky. Zájemců o práci bylo dost, ale Tomáš Baťa nebyl spokojen s výukou učňů v tehdejších živnostenských školách. Rozhodl se vyškolit a vychovat si mladé pracovníky sám a na úrovni, kterou si sám představoval, a podle zkušeností, které získal u americké Ford Motor Company při své třetí cestě do USA.

První inzeráty na příjem Mladých mužů se ještě setkaly s nedůvěrou. V r. 1925 tak bylo přijato jen 80 chlapců a 15. září zahájila Baťova škola práce svou činnost schválenou výnosem ministerstva školství a národní osvěty. Rychle se však poznalo, že odborné znalosti současně s důslednou výchovou dělají z těchto chlapců sebevědomé a schopné Mladé muže, kteří ovládají nejen technologii na tehdy nejvyšší úrovni, ale vyznají se i v organizaci, administrativě i řízení.
V roce 1929 byla založena BŠP i pro dívky, kterých již v r. 1933 bylo ve třech internátech 4 500 a zájemců o přijetí rychle přibývalo. V r. 1934 bylo žadatelů již 19 000 a přijímáno bylo každý rok 1 000 až 1 500 nováčků a nejen z Československa. Na vedoucí závodů a prodejen fy Baťa v zahraničí se školilo i 12 Indů, 14 Angličanů, 28 Francouzů, 36 Němců, Američané, Holanďané, Egypťané, Poláci, Bulhaři, Rumuni a 136 Jugoslávců.

Zlinske skoly.jpgKe škole obuvnické brzy přibyla i strojnická, chemická, stavební, pletařská a další. Po škole odborné nejlepší přicházeli na mistrovskou a dále na vyšší průmyslovou školu s maturitou. Vznikla i škola obchodní, Obchodní akademie pro zahraniční obchod, umělecké školy až po nejvyšší úroveň, byly vybudovány Studijní ústavy pro všechny bez ohledu na stáří. Výuka cizích jazyků byla na všech těchto školách běžná, ale byly vybudovány i celé cizojazyčné školy.

To vše ovšem vyžadovalo i výstavbu ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturních i zdravotnických zařízení, sportovních stadionů. Takový rychlý rozvoj vyžadoval při výchově mladých lidí i dobrou organizaci a polovojenskou disciplínu. Proto mezi vychovateli byli i gen. Zahálka, plk. Regentík, kpt. Vejražka, na školách přes 200 učitelů, profesoru i ze zahraničí. Na školách učili i nejlepší vedoucí pracovníci závodu, inženýři, vědečtí pracovníci.

Většina škol v okolí Zlína i jinde ve státě měla žádosti o zemské subvence, protože výstavba škol byla velmi drahá. Tomáš Baťa nechal vypracovat typové projekty škol různých velikostí vč. podrobných kalkulací, předal je zdarma všem zájemcům a školy ve Zlíně a okolí vystavěl. Měšťanská škola na Baťově s 9 učebnami, kabinety, kreslírnou, tělocvičnou, dílnami. kuchyní i sborovnou byla postavena za 610 000 Kč. což bylo 40 % původní ceny. Podobně byly vybudovány školy ve Slušovicích, Malenovicích, na Kudlově, v Loukách, na Letné, v mnoha obcích v širokém okolí. Dodnes tyto typické stavby poznáme. U Masarykových škol vyrostla celá čtvrt’ s aulou, tělocvičnou, dílnami i jinojazyčná měšťanská škola. V r. 1936 bylo zřízeno reálné gymnázium, obchodní akademie. průmyslové školy včetně dílen a laboratoří.

Po vybudování závodů v Baťově, Třebíči, ve Zruči nad Sázavou, v Sezimově Ústí, v Baťovanech a ve Svitu p. Tatrami byly i zde založeny samostatné školy. Baťovu školu práce úspěšně ukončilo více než 10 000 absolventů. Absolventi se kromě činnosti ve své zemi mimořádně úspěšně osvědčili jako nákupčí kůží, kaučuku, vedoucí prodejen a výrobních podnikli v zahraničí. Po r. 1945 se úspěšně podíleli na obnově zničených podniků a řízení podniků i v jiných resortech československé ekonomiky.

mladimuzi.jpgVznik Baťovy školy práce však neznamenal jen vznik nové školy na vyšší úrovni. Výrazně se projevil i na rozvoji fy Baťa a na rozvoji Zlína i celého okolí. Od r. 1925 do r. 1930, tedy za pouhých 5 let, vzrostl počet zaměstnanců fy Baťa z 2.500 na 17 400, s prodejnami na 21.000. Ve stejné době vzrostl počet obyvatel Zlína z 8.000 na 21.000! Výroba obuvi v této době – pěti let – vzrostla ze 6 mil. párů na 22 mil. párů. Přitom firma zavedla pětidenní pracovní týden! Vybudovala strojírny, chemické provozy, výzkumná pracoviště.


Bohužel, činnost Baťovy školy práce ve Zlíně a celé České republice skončila nástupem komunistického režimu v r. 1948. Přesto se stala základem pro budování zlínského průmyslového i obchodního školství a dnes byl vývoj završen zřízením Vysoké školy technické a Univerzity Tomáše Bati a pokračuje budováním dalších fakult a pracovišť této univerzity.
Nelze zapomenout těch, kteří se nejvíce zasloužili o výchovu tolika tisíc mladých, kteří se nesporně zasloužili o povznesení nejen našeho národa, ale stali se pýchou i mnoha jiných národů ve světě. Vychovatelé a ředitelé internátů i škol Jaromír Hradil, Otakar Kohn – Jánský, Rudolf Hub, Ing. Matěj Hrádek, František Ráček, ale i Jan Baťa, Dominik Čipera , Hugo Vavrečka , Josef Hlavnička a mnoho dalších dovedli vychovat pracovité, čestné a podniku věrné, podnikavé a odpovědné mladé lidi, jejichž schopnosti byly obdivovány v celém světě. Mnoho z nich také položilo život za vlast nejen v domácím odboji, ve Slovenském národním povstání, ale i v zahraničních armádách.

Zůstává otázkou, proč Tomáš Baťa zakládal a stavěl školy, vybavoval je tím nejlepším zařízením, zajišťoval nejlepší učitele a vychovatele, když toto všechno bylo vlastně povinností státu, obce? Velikost jeho ducha jej nutila přinášet stále prospěch všem, městu, státu a všem lidem.

Sám se o svém úkolu vyjádřil takto: “Úkol, který mi byl dán, nebyl vybudovati podnik, nýbrž formovati lidi. Má námaha směřovala k tomu, zdokonaliti své spolupracovníky a co nejlépe obsloužiti své zákazníky, neboť na obojích spočívá celý závod. ”

Ing Svatopluk Jabůrek  (s laskavým svolením autora převzato z Batastory.net )

nahoru

© Starý Zlín | všechna práva vyhrazena | www, svatební video Praha SKILL production Zlín | stará Praha | XHTML 1.0 valid | CSS 2.1 valid | RSS valid
generální partner ZELENKA Czech Republic s.r.o. | oficiální partner statutární město Zlín